|
|
Sociální nerovnosti v prevalenci cévní mozkové příhody v Evropě
Šimka, Vojtěch ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Bruthans, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou vztahu mezi prevalencí cévní mozkové příhody a úrovní vzdělání v evropských zemích. Cílem práce je zjistit faktory, které ovlivňují tento vztah s využitím dat získaných ze studie EHIS. Práce se zaměřuje na analýzu sociálních nerovností v prevalenci cévní mozkové příhody v Evropě. Výsledky analýzy potvrzují existenci významných sociálních nerovností ve výskytu této nemoci v některých zemích Evropy. Byly identifikovány faktory, které přispívají k vyšší šanci na výskyt cévní mozkové příhody u jedinců s nižším socioekonomickým statusem. Na základě těchto výsledků jsou v závěrečné kapitole práce formulována doporučení pro vlády zemí s vysokým výskytem sociálních nerovností. Tyto doporučení se týkají přístupu k zdravotní péči, včetně prevence a léčby cévní mozkové příhody, a mají za cíl snížit sociální nerovnosti v této oblasti.
|
|
| |
|
|
Diabetes mellitus a screening zhoubného novotvaru prsu v Česku v kontextu socioekonomických faktorů
Vrchlavská, Eliška ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Brož, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahem onemocnění diabetes mellitus a účasti na mamografickém screeningu u žen v Česku za současného působení socioekonomického statusu a faktorů životního stylu, a vychází z předpokladu, že ženy s onemocněním diabetes mellitus mohou vykazovat sníženou účast na sekundární prevenci zhoubného nádoru prsu. K posouzení souvislosti účasti na mamografickém screeningu a diabetu, věku, socioekonomických (SES) faktorů (vzdělání, příjem domácnosti) a životního stylu (obezita, kouření, alkohol) využívá metody logistické regresní analýzy s využitím dat European Health Interview Survey (EHIS) z roku 2019. Vztah faktorů SES a životního stylu je posuzován jak pro populaci žen s diabetem, tak pro ženy bez této diagnózy. Výsledky práce neprokazují statisticky významný vztah diabetu a účasti na mamografickém screeningu, avšak poukazují na socioekonomický gradient v účasti na screeningu, a to jak v populaci žen bez diabetu, tak u diabetiček. Zároveň prokazují zvýšenou pravděpodobnost účasti na screeningu u příležitostných konzumentek alkoholu. Klíčová slova: diabetes mellitus, zhoubný nádor prsu, mamografický screening, EHIS, socioekonomický status
|
|
|
Demografický vývoj v Íránu a jeho socioekonomické podmíněnosti
Kudrna, Radek
Kudrna R. Demografický vývoj v Íránu a jeho socioekonomické podmíněnosti. Brno, 2022. Mendelova univerzita v Brně, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií. Bakalářská práce se zabývá demografickým vývojem Íránu a jeho socioekonomickými podmíněnostmi. Cílem práce je zmapování nejdůležitějších socioekonomických a kulturních podmíněností vývoje plodnosti Íránu od druhé poloviny 20. století do současnosti. Práce se dále věnuje budoucímu socioekonomickému výhledu a dopadům vycházejících ze zavedených populačních politik. Teoretická část představuje definici demografického přechodu na Blízkém východě a vymezení populačních politik doplněné o příklady dobré, nebo špatné praxe. Praktická část je vypracována pomocí získaných dat a jejich výpočtů, zhodnocením populačních politik v rámci časových period a jejich dopady, také dedukcí budoucího socioekonomického pohledu.
|
|
|
Pregnant in Lima: female body, social stratification and urban space
Přibyláková, Martina ; Brož, Luděk (vedoucí práce) ; Sokolová, Věra (oponent) ; Hrešanová, Ema (oponent)
Jak je zkušenost těhotenství v patriarchální společnosti ovlivněna socioekonomickým statusem těhotných žen? Dosud se kvalitativní studie zaměřovaly především na vliv socioekonomického statusu ve zdravotní péči a nezamýšlené početí u chudých adolescentek. Na základě 17měsíční srovnávací etnografie provedené v Limě, hyper-stratifikovaném hlavním městě Peru, se tato dizertační práce zabývá zkušenostmi žen s různými socioekonomickými dispozicemi, a to včetně početí, potratu a (inter)personální žité zkušenosti těhotenství. Disertace využívá koncept reprodukčního habitu s cílem reflektovat dispozice žen různého socioekonomického statusu. Tyto dispozice, genderované a třídně specifické, jsou chápány jako embodiment institucí: instituce patriarchátu a zdravotnických institucí. Reprodukční dispozice/rozdíly ve formování těhotenství související se statusem jsou v disertaci identifikovány zejména ve čtyřech oblastech: (i) okolnosti početí žen především z hlediska (ne)záměrnosti, jejich reprodukčního věku, partnerské situace (integrity) a (ne)opuštění mužem (desertion). Socioekonomicky odlišné okolnosti početí produkují psycho-fyziologicky odlišné lidské subjekty. (ii) Ženský reprodukční habitus je dán dvojím standardem v přístupu k bezpečnému potratu, který je v katolickém Peru ilegální. Vzhledem k tomu, že...
|
|
|
Socioekonomický status a jeho vliv na délku kojení
Trpálková, Tereza ; Laštůvka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Černý, Andrej (oponent)
Bakalářská práce se věnuje širokému spektru témat v oblasti kojení. Tato práce je koncipována jako teoreticko - praktická. Cílem teoretické části je šířit osvětu a validní informace týkající se problematiky kojení. Tato část čtenáře provádí anatomií prsu a fyziologií laktace, zdůrazňuje význam kojení pro matku, dítě a společnost i ve spojitosti s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030, doporučuje vhodnou výživu kojící ženy, zpřehledňuje zásady a správnou techniku kojení, upřesňuje optimální prospívání dítěte, upozorňuje na nejčastější komplikace při kojení a nabízí jejich řešení, popisuje alternativní metody dokrmování a zásady zavádění příkrmu i ukončení kojení, seznamuje s podporou kojení a v neposlední řadě shrnuje výsledky zahraničních studií týkajících se socioekonomického statusu a jeho vlivu na průběh a délku kojení. Praktická část svým hlavním cílem na řadu těchto zahraničních studií navazuje a zkoumá vliv socioekonomického statusu na průběh a délku kojení. Stanovené hypotézy předpokládaly, že v období 14. dne, 1. měsíce, 3. měsíce a 5. měsíce od narození dítěte nenastanou rozdíly ve formě kojení v kontextu dosaženého vzdělání ženy. Na základě těchto předem stanovených cílů a hypotéz byl uskutečněn prospektivní sběr dat pomocí kvantitativního šetření. Socioekonomický status je zde zastoupen...
|
|
|
Socioekonomický status a problémy se zákonem u problémových uživatelů opioidů a metamfetaminu
Zittová, Lucie ; Mravčík, Viktor (vedoucí práce) ; Nechanská, Blanka (oponent)
diplomové práce Východiska: Diplomová práce se zaměřuje na téma sociekonomického statusu a problémů se zákonem u problémových uživatelů opioidů a metamfetaminu. Dlouhodobé intenzivní užívání drog vede nejen ke zdravotním, ale také k závažným sociálním dopadům, jako je neschopnost finanční samostatnosti, zadluženost, nezaměstnanost, neplnění příslušných sociálních rolí, neplnohodnotné sociální fungování, špatná bytová situace, apod. U velké části problémových uživatelů drog ovlivňuje užívání drog mezilidské vztahy uživatelů, fungování rodin a partnerství, dochází ke změně sociálního statusu, k sociální izolaci či vyloučení. Efektivní intervence a rozvoj služeb by měly vždy stát na dobré znalosti situace a potřeb osob, ke kterým mají směřovat. Cílem této práce je zjištění socioekonomického statusu a trestněprávní situace problémových uživatelů opioidů a pervitinu a následně vyvození doporučení směrem ke službám, které s touto klientelou pracují. Metodologie: Byla provedena průřezová dotazníková studie mezi klienty, kteří zahájili léčebnou epizodu nebo kontakt s vybranými zařízeními typu kontaktního centra, psychiatrické AT ambulance, terapeutické komunity, střednědobé ústavní léčby nebo substituční léčby. Nábor do studie probíhal v období od června 2015 do října 2016. Výběr zařízení byl záměrný (tak,...
|
|
|
Vliv formálního oděvu na mužské neverbální projevy, sebehodnocení a ženské hodnocení.
Kubicová, Lydie ; Varella Valentova, Jaroslava (vedoucí práce) ; Lindová, Jitka (oponent)
Díky kulturnímu přenosu si lidé mohou vytvářet implicitní spojení mezi formálním oděvem a očekáváním o společenském postavení osob, které jej nosí. Napodobování stylu oblékání úspěšných jedinců může zvyšovat vnímanou míru prestiže a mate value, které se dále mohou odrážet ve způsobu, jakým probíhá jejich interakce s druhými. Projevování hrdosti a sebevědomí jako znaků vysokého sociálního statusu těchto jedinců poskytuje hodnotnou informaci jejich potenciálním partnerům. Pocity hrdosti a úspěchu, které jsou vyvolány typem oděvu, mohou ovlivnit neverbální projevy. Změny v chování, které jsou výsledkem oblékání oděvu, který je spojován s vysokým statusem, pak mohou být spojeny s neverbálními rysy odkazujícími na vnímanou míru dominance, sebevědomí a atraktivity. Studie ukazují, že muži, u nichž se vyskytují ve vyšší míře dynamické a expanzivní neverbální rysy, jsou ženami hodnoceni jako atraktivnější a maskulinnější. Dále jsou takoví jedinci hodnoceni jinými muži jako dominantnější ve srovnání s muži, kteří tyto neverbální rysy nevykazují. V naší studii jsme testovali vliv formálního a neformálního oděvu na mužské neverbální projevy a jejich posuzování muži a ženami, kteří hodnotili dominanci, sebevědomí a atraktivitu mužů na stimulech. Předpokládali jsme, že v experimentální podmínce, kdy na sobě bude...
|
|
| |
|
|
Socioekonomický status a jeho působení na strukturu a úroveň osobní pohody (well-being)
Matyášová, Eva ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Blatný, Marek (oponent)
Souhrn: Diplomová práce představuje vývoj pojetí well-beingu a socioekonomického statusu (SES) pomocí analýzy dostupných údajů v domácí i zahraniční odborné literatuře. Těžiště teoretické části tkví v souvislosti mezi úrovní SES a kvalitou osobní pohody, hledání a možná vysvětlení rozličných vztahů mezi jednotlivými determinanty. Ve výzkumném šetření pak ověřujeme základní výzkumnou otázku, která se ptá po existenci závislostního vztahu well-beingu a SES. Osobní pohoda byla měřena pomocí testu SWLS (Satisfaction with life scale; Diener et al., 1985) a RPWB (Ryff's scales of psychological well-being; Ryff, 1989). Socioekonomický status jsme odvozovali od výše příjmu, úrovně vzdělání a hodnoty prestiže zaměstání. Na našem výzkumném vzorku (n = 213) jsme prokázali přítomnost vztahu mezi výší příjmu a mírou well-beingu naměřenou testem RPWB. A dále jsme označili signifikantní rozdíly v prožívané míře well-beingu naměřené testem SWLS u lidí se základním a středním vzděláním; a také u nejnižší a nejvyšší příjmové kategorie. Celkově je vztah ovšem složitěji strukturovaný a spíše než jednoduchá pozitivní korelace se zde uplatňuje systém vzájemné podmíněnosti. Klíčová slova: well-being, socioekonomický status, osobní pohoda, životní spokojenost, příjem, vzdělání, prestiž zaměstnání
|
host ::
RSS.